|
V roce 1993 vzniká v obci Kamenná u Jihlavy kapela Děti atomové doby, jako čistě punkové seskupení.
V roce 1996 ale opouští punkové vody a ubírají se více moderním směrem. Do současné doby se v kapele
prostřídalo několik hudebníků, a v roce 2007 se ustálila čtyřčlenná sestava, která právě vydala desku
Kompromisy. Album, ještě horké z lisovací linky, obsahuje necelých 37 minut zkušenostmi ošlehané muziky.
Začínáme minutovým intrem, které mě v prvních vteřinách zaskočilo, jelikož se na mě spustil jakýsi
elektronický zvuk, který jsem musel snášet vždy když mi bratr pustil tu svou "hudbu", když se ale přidala
kytara, byl jsem klidný. Intro velice nenásilně předává štafetu prvnímu songu s názvem "Prázdná mysl".
Bicí v příjemném tempu spolupracující s melodickým riffem a já se těším na vokál. Díkybohu jsem se nedočkal
žádného "dark" a "evil" hlasu, příjemný chraplák sedí k metalcoru jako prdel na hrnec. "Kroky do prázdnoty"
začínají pomaličku v příjemné společnosti bicích a kláves ale brzy se objeví kytarový riff a zpěv. Střídání
tempa je příjemně plynulé, což je velmi pozitivní prvek. Refrén se ale příliš neliší od textových partů.
"Bez tváře" má tempo od začátku našlapané, což u tohoto žánrů bývá vítané. Změny tempa jsou zde ale
znatelnější než v předchozích skladbách. Slovo tu dostávají i klávesy a šepot. "V kleci" poznáme odlišný,
trochu ostřejší zvuk kytar. Zdá se mi že i vokál zní více "přidušený", jistě má jinou, temnější barvu.
Velmi se povedl refrén: rytmický, melodický, i textové party jsou příjemně houpavé. Pro mě zatím nejlepší
skladba. "Svět" má v podání D.A.D. velmi depresivní podobu. Textové party jsou v zajímavém rozporu co se
tempa týče. V refrénu slyšíme i ryze čistý zpěv. V druhé polovině skladby se dočkáme i sóla a trefného
elektronického doprovodu. "Blízko smrti" opět nabídne čistý vokál. Refrén je dost divoký a máme možnost
slyšet i kopáky ve větší míře. Přesto je tato skladba poněkud monotónní. V "Kompromisy" jakoby kapela
opravdu chtěla udělat takové shrnutí první a druhé půlky alba. Je zde vše co jsme mohli zatím slyšet,
líbivý kytarový riff, decentní, příjemné kopáky, klávesy, ostřejší vokál - vlastnosti spíše druhé půlky a
metalcorové houpavé tempo s patřičnou kytarovou vřavou z první půlky desky. Výborná věc. Následuje trojice
skladeb jako bonus - materiál z roku 2007. První z nich, "Noční můra" je v úvodu pod vedením kytarových
vyhrávek. Vokál zní velice emotivně, až na hranici možností hlasivek. Tempo není příliš vysoké, nemění se
ani v refrénu, je cítit větší důraz na zpěv. "Procitám" tempo výrazně zvedlo, a získává tak mnohem
metalovější tvář než Noční můra. Úvodní metalová smršť přejde do refrénu, kde ve zpěvu slyšíme poprvé dva
hlasy při líbivém doprovodu kytar a bicích. Závěrečná pecka "Nevinej" pokračuje v brutálním tempu, před
refrénem se však tempo uklidní. Ten se ve středním tempu s líbivou kytarou.
D.A.D. je bezesporu zajímavá kapela. Měl jsem trochu obavy z češtiny, někdy se totiž čeština k hudbě
absolutně nehodí a zní to divně, ale jazyk v tomto případě není překážkou v produkci dobré hudby. Metalcore
je mému srdci asi ten nejbližší žánr a tak jsem pouštěl CD Kompromisy s očekáváním. Tahle banda ale umí
udělat pořádnej metalovej nářez, možná je škoda že není slyšet v refrénech více čistého vokálu, v
kontrastu s chraplákem je to určitě líbivý prvek. Ještě krátce k obalu. Na přední straně vidíme spodní
část obličeje, jež mezi zuby drží rezavý náboj. Na zadní straně je k nalezení vedle padajících nábojnic
songlist. V bookletu nalezneme i texty k sedmi skladbám (mimo bonus), kontakty na oslovené společnosti i
na kapelu a internetové stránky, a také nezbytný thanks list. D.A.D. evidentně nezapadají prachem,
pravidelně koncertují. Jejich hudba je určitě chytlavá a být na jejich koncertu určitě bych nestál
opřenej o zeď s pivkem v ruce, ale pořádne bych provětral máničku nebo se přidal do běsnícího poga.
|
